Bez přestání se modlete

15.11.2011

Svatý Benedikt nás mnichy nabádal, abychom se nepřetržitě modlili, jak to píše svatý Pavel v listu do Soluně: „Bez přestání se modlete“ (1 Sol 5,17).

Benedikt dal nepřetržité modlitbě jasnou strukturu. Sedmkrát za den a ještě jednou uprostřed noci se mniši mají shromažďovat ke společné modlitbě. Mají chválit Boha a ve společenství s Ježíšem Kristem konat zástupné modlitby žalmů, které se i Ježíš modlil za svého pozemského života. Benedikt označuje společnou modlitbu jako opus Dei – „Boží dílo“. Při modlitbě v nás jedná sám Bůh. Víc a víc nás proměňuje svým Duchem svatým do podoby Ježíše, jenž se zjevuje v naší pozemské modlitbě jako skutečný Přímluvce.

Benedikt měl na mysli především společnou modlitbu, ale píše také o osobní modlitbě. Jejím základním postojem je úcta k Bohu a vnímání jeho stálé přítomnosti. Modlitbou se mnich cvičí v tom, jak v této stálé Boží přítomnosti žít. Uvědomuje si, že Boží uzdravující a milující přítomnost ho obklopuje na každém kroku a v každém okamžiku. Benedikt nezanechal svým bratřím žádné své osobní modlitby. Zato je vybízí, aby se často vrhali na kolena v modlitbě (srov. RB 4,56). Mají se k Bohu modlit celým svým tělem a v úctě se vrhat na tvář před Bohem. V tomto gestu mnich zakouší Boha na jedné straně jako Stvořitele, z jehož rukou povstal celý svět, na druhé straně zakouší v této poloze těla (zvané prostratio – „prostření se před někým“) to, že ho Bůh nese a že mu skýtá bezpečí.

V duchu svatého Benedikta sestavovali modlitby i mnozí jeho mniši, především Anselm z Canterbury a Bernard z Clairvaux. Do vám právě předkládané knihy jsem zahrnul i několik modliteb pocházejících přímo z této benediktinské tradice, a navíc ještě další, které jsou blízké Benediktovu duchu. Také já sám jsem se pokusil formulovat modlitby vycházející ze zkušenosti mnišského života. Pro nás mnichy znamená modlitba to, že odevzdáváme celý svůj život a jeho niternou pravdu Bohu tak, aby Boží Duch mohl pronikat a proměňovat všechno v nás.

V modlitbě předkládám Bohu své pocity, vášně a obavy tak, abych jejich prostřednictvím mohl zakoušet Boha v hloubi své duše, kde nalézám pokoj. Jméno Benedikt znamená „Požehnaný“. Benedikt proto chápe modlitbu především tak, že v ní svolává Boží požehnání na veškerou skutečnost: na mě samého, na ostatní lidi i na skutečnost tohoto světa, tak abychom mohli přímo zakusit, že všechno pro nás může být požehnáním a že i my sami se můžeme stát požehnáním pro druhé. Cílem modlitby, přímluvy, chvály a požehnání je, „aby byl Bůh ve všem oslavován“ (ut in omnibus glorificetur Deus, RB 57, 9, srov. 1 Petr 4,11).

Ranní modlitba
z Etiopie

Tak jako jsi nás chránil po celou noc
a dals nám spatřit světlo nového dne,
chraň nás, Pane, ve zdraví a pokoji,
od hříchu a pokušení, vždyť ty jsi milosrdný.
Bože, náš Pane, chválíme tě a oslavujeme tě.
Tebe chválí všechny nebeské zástupy,
tobě zpívají andělé a všichni tvorové se k tobě modlí.
Vyvyšujeme tě, klaníme se ti,
náš Otče a náš Pane,
náš Bože a náš Stvořiteli.

Cestou do práce

Dobrý Otče, už nyní cestou do práce bych tě rád poprosil o požehnání, abych vstoupil na své pracoviště s pokojem v duši a s radostí, abych se dokázal přátelsky pozdravit se svými kolegy, se kterými dnes budu spolupracovat nebo se kterými se při práci setkám.
Už teď během cesty se chci připravit na všechno, co mě dnes potká.
Prosím, tě, provázej mě, abych dorazil do práce bezpečně a včas.
Provázej mě dnes po celý den, abych i při práci dokázal volit dobrou cestu společně s těmi, kteří se mnou spolupracují, i s těmi, pro které pracuji.
Dej, ať ten kus cesty, který spolu ujdeme, vede k větší vitalitě a svobodě i ke stále hlubšímu pokoji.

Modlitba za správné využití volného času

Dobrý Bože, konečně mám po práci. Teď si mohu užívat volného času.
Uchraň mě, abych si čas, který mám od tebe, nevyplnil novými aktivitami.
Chci si užívat volna. Chci si vychutnat svobodu, že právě teď nic nemusím. Když totiž v sobě vnímám tuto svobodu, mohu se s chutí začít věnovat tomu, co mě čeká doma v rodině, nebo tomu, co jsme si domluvili s přáteli.
Dej, ať všechno, co budu ve svém volném čase podnikat, dýchá zeširoka duchem volnosti, svobody a radosti.
Naplň mě svou radostí, abych ji mohl rozdávat lidem kolem sebe, se kterými žiji.

Narozeninové požehnání

Dobrý Bože, požehnej … [jméno], který/-á dnes slaví narozeniny. Děkujeme ti, že ho/ji máme mezi sebou. Děkujeme ti za to, jaký/-á je, za jeho/její vitalitu a veselost.
Požehnej dalšímu roku života, do kterého … [jméno] dnes vstupuje, aby mohl/-a v tomto novém roce života rozvinout nové schopnosti a vydat se po nových cestách, aby vrůstal/-a stále do stále dokonalejšího obrazu, který sis o něm/ní udělal.
Obdarovals nás jeho/jejím narozením, protože jím vyjadřuješ něco, co lze vyjádřit pouze jeho/jejím prostřednictvím.
Děkujeme ti, že se z něho/ní můžeme radovat.
Prosíme tě, požehnej mu/jí tak, aby se i on/ona stával/-a stále více požehnáním pro všechny ostatní.

Modlitba ve strachu

Milosrdný, dobrý Bože, ty znáš všechen můj strach: obavu z toho, že se ztrapním před druhými, strach z druhých lidí, strach z toho, že mi ublíží, strach z nových věcí, které jsou přede mnou. Odevzdávám ti svůj strach i neschopnost překonat jej. Znáš všechny mé pokusy bojovat s ním. Víš, že až dosud k ničemu nevedly, naopak ve mně jen ještě více strach utvrdily.
Vztáhni nad mým strachem svou žehnající pravici. Proměň jej, aby mě přivedl blíž k tobě a aby mi ukázal na tebe. Ve tvých rukou jsem v bezpečí i se svým strachem. Zbav mě iluzí o tom, že musím být vždy silný, úspěšný a sebejistý. Zbav mě těchto iluzí, jež jsem si o sobě udělal.
Proveď mě strachem až do vnitřního prostoru mé duše, ve kterém přebýváš. Tam strach nemá přístup. Dej mi na okamžik spočinout v tomto prostoru a užít si jej, protože tam, v samém nitru své duše, jsem osvobozen od strachu. Dovol mi vykročit z tohoto prostoru ticha s důvěrou zpátky do světa, beze strachu ze strachu, jenž mě ve světě znovu uchvátí.
Smiř mě s mým strachem tak, aby mi nanovo připomněl tebe a vnitřní prostor, ve kterém přebýváš a ve kterém mě zbavuješ veškerého strachu.

Obsah: