18.4.2026

STB pak vyhodnotila jeho činnost m.j. takto: Založil skupinu mládeže, kterou nazval Vojtíšci a vychovával je k náboženskému fanatismu. Mimo to jim vštěpoval nenávist k lidově demokratickému zřízení. Měl velký zájem, aby jeho mládež nevstoupila do Československého svazu mládeže.

Komunisté přistoupili okamžitě k perzekuci společnosti

Ihned po převzetí moci v únoru 1948 přistoupili komunisté k perzekuci společnosti. Na prvních nezákonnostech se podílely akční výbory tzv. Národní fronty, které začaly provádět očistu ve všech podnicích, úřadech, organizacích a spolcích. Lidé, kteří nesouhlasili s únorovým vítězstvím pracujícího lidu, byli okamžitě propuštěni ze svých zaměstnání a vyloučeni ze všech organizací. AV rozhodovaly i o konfiskaci jejich soukromého majetku.  Dalšími nástroji zvůle byla StB, SNB (policie) a později Lidové soudy, které podléhaly přímo ÚV KSČ.

Zákaz katolické tělovýchovné jednota Orel

Pro Jana Bulu byl největší bolestí zákaz Orla. Katolická tělovýchovná jednota byla již v březnu 1948 zlikvidována sloučením do jediné povolené organizace Československé obce sokolské (ČOS). Sokol si vždy zakládal na své nadstranickosti. Klíčovou změnu však prodělal poměr organizace ke komunistické straně (KSČ). Zatímco v době první republiky se ČOS stavěla ke KSČ vysloveně nepřátelsky, došlo po roce 1945 k usmíření s touto politickou stranou. Přesto široká členská základna dala najevo svůj nesouhlas s novým režimem při XI. všesokolském sletu v červenci 1948. 

Postavení Orla bylo úplně jiné, i když vnitřní strukturou se od Sokola nelišila. Orel byl silně napojen na Československou stranu lidovou a provázán s římskokatolickou církví. Jednalo se o nejsilnější katolický spolek v zemi. Vždy zdůrazňoval svou roli v náboženské oblasti, což bylo pro komunisty nepřípustné. Dne 23. února 1948 vyšlo poslední číslo časopisu Orel a představenstvo organizace v něm vybízelo členy k přípravám na orelské slavnosti v Kroměříži v létě 1948 a v Praze v roce 1949. K těm však již nedošlo.

27. února 1948 rozhodlo předsednictvo Ústředního akčního výboru Národní fronty, že jedinou povolenou tělovýchovnou jednotou bude Sokol, ve kterém ale došlo k čistkám a muselo odstoupit demokraticky smýšlející vedení. Nové komunistické vedení Sokola vytvořilo Akční výbor, jehož úkolem bylo zahrnout do ČOS všechny ostatní sportovní kluby a organizace v zemi.

28. března 1948 došlo ke sloučení Orla se Sokolem. Později v roce 1957 zastřešil všechny režimem povolené organizace Československý svaz tělovýchovy a sportu (ČSTV).

Přestože Orel již nemohl vykonávat svou činnost, řada členů se sešla k poslední velké akci, a tou byla srpnová pouť na sv. Hostýn, tradiční pouť, kterou Orlové vykonávali již od roku 1930. Na Hostýn „přilétlo“ téměř 100 tisíc Orlů, a i když je bývalé vedení varovalo před jakýmikoliv akcemi, které by režim mohl považovat za protistátní, změnila se čistě náboženská akce v jeden obrovský protest proti komunistickému režimu. StB vyhodnotila pouť jako protistátní akci a využila ji k zatčení a uvěznění řady orelských představitelů.

K likvidaci Orla došlo i ve farnosti, kde působil kněz Jan Bula v Rokytnici nad Rokytnou. Orlovna a veškerý majetek Orlů byl předán obci sokolské. Byla ukončena činnost orelské mládeže i divadelního spolku. P. Jan Bula se nechtěl divadla vzdát úplně; spolupracoval tedy dál s divadlem spolku Havlíček v Chlístově a s mladými Orly se scházel dál mimo Orlovnu na faře či o víkendech v jedné chaloupce v lese.

Vojtíšci

Orlíci se cítili jako vyhnanci a Jan Bula jim s odkazem na vyhnance sv. Vojtěcha říkal Vojtíšci. Těm se pojmenování zalíbilo a byli na něj právem hrdi. Jan Bula je občas bral na výlety. Oblíbenou zábavou pro rokytnické kluky byl fotbal. Jan Bula nechal se souhlasem pana rady upravit část pozemku za budovou fary a na plácku si s hochy občas, když měl čas, rád zahrál.

Později tyto jeho aktivity vyhodnotí StB: Založil skupinu mládeže ze školních dětí, kterou nazval Vojtíšci a vychovával je k náboženskému fanatismu. Mimo to jim vštěpoval nenávist k lidově demokratickému zřízení. Měl velký zájem, aby jeho mládež nevstoupila do Československého svazu mládeže. 

Jan Bula však nerozlišoval a nevěnoval se jen Orlům, ale všem mladým, kteří měli zájem. Velmi rád bral i jiné děti na výlety po okolí.  

V květnu 1948 se konaly nové parlamentní volby. Komunistům bylo jasné, že ztrácejí voličskou přízeň a že bez nějakého zásadního opatření vítězství v květnových volbách neobhájí. Klement Gottwald neponechal nic náhodě a inspirován volebním systémem hitlerovského Německa doporučil, aby se v parlamentních volbách nevolily politické strany, ale jednotná kandidátka Národní fronty. Kdo s kandidátkou NF nebude souhlasit, vhodí do urny bílý lístek.

Z knížky:

Autor: Webredaktor kna   |   Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému

• čtenářský koutek
• mešní vína
• hledáte knihu?
• Novinky KNA